pátek, dubna 22, 2011

Morocco 22.4.2011 - Posledni pista

Nez jsem vcera usnul potkala me jeste berberska omeleta, co jsem mel k veceri. Uz se ani nedivim, proc ji kuchar nechtel jist se mnou. Kdyz jsem ji totiz videl (a slysel) po druhe, nebyl to hezky pohled. A nehoda, ktera se mi potom malem stala by me hodne nastvala. Kdyz jsem sel pro vodu, abych mohl splachnout, vzal jsem to kolem zachoda a protrhla se podde mnou zeme. Kam ta dira vedla nechci ani vedet. Ja nastesti diky rychlemu reflexu zustal  viset ve vzdychu s nohou kdesi v hline a zady se opiral o zem. Ufff... Mohl jsem skoncit v peknych sra***! A zrovna zde, na kilometry daleko od nejblizsi sprchy... :-)
Rani probuzeni bylo jeste mrazivejsi nez vcerejsi ulehnuti. Motorka pomalu zabublala a moc se ji nechtelo pracovat. Displej mi blikanim naznacoval, ze je zde riziko namrazy, jelikoz jsou jen dva stupne. To jsem ale pri pohledu na zamrzle sedlo zjistil take. Neda se nic delat, jedu! Ani jsem se nenasnidal a vyrazil. Pri pomysleni, ze bych opet dostal omeletu z kuchyne, kde varic nikdo za poslednich 15let neumil, se mi zvedal zaludek. Padim si to z kopecka jeste nejakych 10km, nez se dostanu k silnici. Cesta ubyha a zimu diky vlastnimu pohybu vubec nevnimam. Pak se pripojim na hlavni a jedu smerem na Imchil. Stale premyslim, jestli jet asi 50km po pekne silnici, kterou jsem uz jel s Tomem, anebo se vrhnu vpravo po sotoline smerem na Midelt. Spanel, ktereho jsem potkal v Dades, po dlouhem pohledu na nalozenou moto, rikal "possible". Jedine, co me trapi je opet benzin. Podle knizky je to asi 163km a me sviti dojezd 166km, coz ale mimo silnici zarucene stoupne. Doudam, ze snad v nejake vesnici budou mit opet v petce nejaky benzin a vyrazim na Midelt. 
Po chvilce predjizdim kolonu asi deseti jeepu a beru je jako svou pojistku. Musim za to ale pekne tahat, aby me nedojeli a nenapraseli mi do helmy. Sem tam zastavim a fotim a tak musim nahnat cas. Krajina vede kolem vrcholku pokrytych zbytky snehu, coz dodava mrazivym sedmi stupnum celsia radnou atmosferu. Po nejake dobe mijim bandicku tri cyklistu a kdyz koukam do zrcatka mavaji. Normalne bych pokracoval, ale zahlednu tasku Bila a slapnu na brzdu. To musi byt cesi! A taky, ze jo. Vzdyt kdo jiny nez cesi, vozi na vylety do sveta tasky z Bily! :-) Dva kluci a jedna holka si to slapou po ceste z Fezu a chteji dojet nekam do Marakkesh. Letenky je vysli na 10tisic zpatecni i s kolem, takze si udelaji nekolika tydeni paradni dovolenou za par kacek. Celkem obdivuju vsechny cyklisty v techto podminkach. Je sice pravda, ze nektere useky zvladnou lepe nez ja a nemaji tu zoodpovednost za funkcni motor, ale to slapani bych nedal. Predavam jim par rad, a popisuju cestu, kterou maji pred sebou. Jeste je ceka nejake to stoupani a zitra dlouhy sesup do rokliny Dades. To si uzijou! Nastesti i oni me davaji informaci o blizke cerpaci stanici a tak jsem o hodne klidnejsi.
Nakonec stejne odbocim a pokracuju po silnici smerem na Fez. Neni cas na hrdinstvi, jelikoz zitra mam byt 600km na sever odsud a stejne je zima. Ta pokracuje i po ceste dal a jeste se do toho prida silny vitr. Podle pohybujiciho se stinu mraku je rychlost 110km/h!  Kdyz uz jsem hodne promrzly, pokukuji po restauraci na zahrati a jakmile mijim jednu s dvemi motorkami BMW, okamzite stavim. Uvnitr najdu dva promrzle spanely, jak se ohrivaji u primotopu. Hned jsem s nimi v jednom hloucku a opekame se u ohynku. Spolecne se najime a oni vypravi o padu a vysvetluji ten Duck Tape misto celni masky jejich osmistovky. Blbli na pousti, jeden to zapichnul a druhy radsi vedle nej radsi taky, aby ho neprejel. Nastesti jsou oba v pohode a jejich tydeni dovolena muze pokracovat. Po obede jedeme jeste asi dvacet kilometru a ja pak odbocim do Fezu, kde se ubytovavam promokly a promrzly za 150kc i se snidani v malem pokojicku.
Fez je nejstarsi marocke mesto a je brano jako hlavni mesto kultury. Dnes je to ale spinava dira, se spoustou otravu, kteri vas nenechaji na pokoji. Mistni medina ma nekolik tisic ulicek, uzkych tak, ze sotva projdete. Klikati se ze strany na stranu a zkopce i do kopce, ze za chvilku ztratite prehled, kde jste. A nejen vy! Spolu s vami i vase GPS. Ulicky jsou uzke natolik, ze signal z druzice nenajde cestu az k zemi. Ted uz mi dochazi, proc stale vsichni otravuji, jestli neco nehledam. :-) Tak rychle jsem se jeste nikdy neztratil. Ne ze by moje bloudeni melo nejaky cil, ale jen tak vyrazit do mediny bez mapy a nechat se unaset davem, muze mit zajimavy konec. Ja nakonec vybloudil tak, ze kdyz jsem se otocil a zjistil jsem, ze za mnou je muj pension, byl jsem hodne prekvapeny. :-)
Velke plus tohoto mesta he internet. Je levny a dost rychly, teda v porovnani s ostatnimi castmi Marokka. Diky tomu, jsem mohl dopsat denik a hodit na net fotky a prvni video. Kdyz me spary pocitace pustily, byla uz tma a neco po desate, takze nebylo moc moznosti zplnit krucici bricho. V tu chvily se hodil jeden z otravu, ktery me zatahl k jednomu ze stanku do postranich ulic, jelikoz jsem mu rek, ze nemam penize na drahe jidlo. Trochu jsem znervoznel pri sledovani lidi a deni kolem a vzpomel si, co se pise o nedaleke oblasti pohori Rif. Nekdo ti nabidne caj a probudis se lezet buhvi kde bez penezenky... Nakonec to ale dopadlo dobre. Stacilo jen odmitnout par nabidek na cernou kostku ke koureni. A po marockem hamburgeru jsem se ani nepodelal... :-)

MORE PICTURES HERE

1 komentář:

  1. Where to Bet on Sports To Bet On Sports In Illinois
    The 출장안마 best sports bet types and bonuses available in Illinois. The 토토사이트 most common sports betting หาเงินออนไลน์ options available. Bet $20, poormansguidetocasinogambling.com Win $150, Win $100 or

    OdpovědětVymazat