Ranni Fez je jiny, nez ho popisoval sefik pensionu. Slunicko nad mini teraskou se nekona a spis to vypada na dalsi slejvak. Nu coz, trajekt nepocka a me tedy ceka necelych 400km do pristavu. Nad pohorim Rif je to nejcernejsi a tak nakonec volim okliku kolem Mekknes na Tetouan. Tam sice neni nijak zvlast krasna krajina, ale silnice je dobra, zatacky se klikati a ani tak moc kapek nespadne. Cestou mijim motorkare na F650 GS a chvily s nim jedu v zavesu. Pak pridam a zjistuji, ze je tam vice BMW motorek. Marocka poznavaci znacka, zadne kufry, asi pujcovna. Bingo. Po nejake dobe vidim typka s osmistovkou cekajiciho na krizovatce a stavim u nej. Je to Australan a posila ostatni spravnym smerem. Je to majitel sedmi motorek doma a tady je jen na vylete. Takze organizovana vyprava. Na nasledujici benzince vidim celou grupu asi patnacti motorek a dvou jeepu. Slusna vyprava. Chvili jedu s nimi a vzajemne se predjizdime a posledni goodbye si rekneme az asi po 100km. To uz mi zbyva jen projet prutrzi mracen a budu na pobrezi. Marocka silnice je mokra pekne kluzka a nejhorsi jsou barevne pruhy nebo prechod. To je jak na ledu, coz mi dochazi pri jednom z brzdeni. Pak uz jsem ale na brzdy hodne citlivy.
A jsem u more! Opet klidne a uklidnujici Stredozemni more. Dokonce i slunicko si dalo dostavenicko a castecne ohriva mistni promenady u more. Na jedne z nich stavim, odpocinout si, ale uz je u me banda bezdomovcu a otravuji. Nejvic otravny je jeden vozickar na ktereho sice mluvim cesky, on se ale stale snazi komunikovat a zebrat. Zajimave, jak dokaze i nevzdelanec rici co chce a snazit se zaujmout. V porovnani treba s pani v Maroc Telecom shopu, ktera delala, ze nevi, co ukazuju. :-) Snaha o ignoraci ho asi hodne nastvala, me ale zajima jedine, a to je lavicka a odpocinek. Uz mam za sebou pres 300km a jsem unaveny. Uleham na slunicku a pomalu padam do limbu. Pak piskot a zvuk oteviraneho zipu! Proberu se s koukam, jak mi primo prede mnou leze do tankbagu, kde mam vsechny cennosti. Nastesti na me nekdo hviznul, ale jemu nerek nikdo nic. :-( Nevim co s nim, dat mu facku nebo volat fizly? On jen vola LOCO LOCO, coz znamena spanelsky, ze je asi blazen a odjizdi v dal. Ja uz mam vseho dost. Uz me tu lidi fakt stvou. Pokud nejsem v pustine, jsou marokanci hrozny otravove. Bud mi neco nutej, zebraj anebo se snazej jinak obalamutit. Poprve citim, ze chci odsud. Uz vcera jsem projzidel vesnicemi, kde na me lidi ukazovali nepratelska gesta a kluci hazely kameny. Ale tem jsem se nedivil, kdyz se tam na ne jezdi divat skupiny turistu v jeepech, jak do zoologicke zahrady. Marocka krajina zustava hluboko v mem srdci, ale lidi, kteri stali za to, je jen par. Spocital bych je na prstech jedne ruky. Naprosta vetsina, az na par vyjimek dela totiz vse jen s vidinou par dirhamu v jejich kapse.
Kdyz jsem to rozdejchal, nabral jsem jen jeste benzin za posledni zbyle mince a vyrazil k pristavu. Benzin tu stoji jen asi 23Kc za litr a ve Francii to bude alespon o pulku vice. Minul jsem hranicni prechod spanelske kolonie Ceuta, kterou tu zanechali z predchozich let kolonizace a pres kopecky si to padil na Tanger-mediterane. Tanger-MED je novy pristav vybudovany asi 15km severovychodne od mesta Tanger. Pokud tedy cekate vysazeni z lodi ve meste plnem otravu, jak varuji pruvodci typu Lonely Planet, tak to uz neni pravda. Byl otevren teprve nedavno a vetsina lodi uz jezdi jen sem. Ma to vyhodu klidneho vylodeni ci nalodeni, ale muze zpusobit problem, pokud dorazite s prazdnou nadrzi, protoze nejblizsi benzin je tak 20-30km odsud. A hlavne nesmite zapomenout vymenit penize hned v pristavu. Za nim uz neni zadna smenarna, az pak banky ve vetsim meste. Proces na hranicich byl extremne rychly. Za 15min jsem byl na lodi. Celnici uz na me zdalky mavali, at vsechny predjedu a dali motorce prednost. Dve razitka, nekolik kontrol dokladu a bylo hotovo. Trajekt je na takovou vzdalenost dost maly, ale Marocky dopravce si asi nemuze dovolit nejaky extremni trajekt. Nicolas jel stejnou trasu a rikal, ze to dost houpalo, tak doufam, ze more bude nyni klidnejsi. Nalodeni bylo zajimave. Nejdrive nahnali motorkare dopredku lodi a postavili je vsechny ke zdi. Pak jsme vzali veci a oni jen privazali motorky lanem ke zdi, bez jakychkoliv stahovaku, zatimco stali na bocnim stojanu. Clovek by si rekl, ze to spadne, ale to vyvratily dodavky, ktere najeli tak blizko, ze nebylo kam padat. Sotva jsem mezi nimi prolezl ja.
Na palube jsem byl mezi prvnimi a tak me necekali zadne fronty a zamiril jsem dle instrukci hostesek primo do kajuty. Prvne mam na lodi postel. Pro me zbytecny komfort, na teto trase ale nebyla jina volba a cesta do Janova stala vic i bez luzka. Ted uz jen, aby moji spolibydlici moc nechrapali. Prozkoumam lod a zjistuji, ze to neni tak zle. Vsude velke LCD televize a pohodlna kresla. Neni to dokonale, ale nic lepsiho jsem na lodi nikdy nevidel. Vyuzivam "pravo prvni noci" v jeste nezaspinene sprse a uz sedim v baru s krasne vychlazenym Heinekenem v ruce. Tak moc mi nikdy predtim nechutnal!MORE PICTURES HERE
Žádné komentáře:
Okomentovat