pátek, dubna 15, 2011

Morocco 15.4.2011 - Vzhuru na Saharu

Vstavame balime kufry. Jen se nasnidat, vyzvednout doruceny pastorek v dilne a vyrazit na jih. Davame jen rychlou snidani a pak jdeme vybrat penize. Mame smulu a 4 z 5ti bankomatu ve meste nase karty odmitaji. Nastesti tam byl ten paty, takze muzeme zaplatit hotel. Recepcni jeste zkousi napalit cenu, protoze jsem vyhandloval slevu s jeho kolegou, co tam ted neni, ale jsem nekompromisni. Pak padime za Peterem do jeho dilny, kde uz ceka potrebny dil. Neni to original a kdyz ho srovnavam s tim mym ojetym kolem, tak zuby jsou asi stejne siroke. Teda spis uzke. Jen nejsou po smeru tak ohnute a nebudou nicit retez. Taky vyhoda mit o zoubek vic, alespon to domu pojede rychleji...
Cesta na jih odsepa a silnice je prima. Za nedlouho prejedeme roviny a uz se zvedame do pohori Anti Atlas. Marokko na nas zas nachystalo neco noveho a tak tyto puste hory maji zas uplne jine tvary nez ty predchozi. Kopecky jsou serizle a vypadaji, jak kdyz maji letokruhy. Mineme jeste nejakou tu propast a sjizdime na jizni strane, kde je o poznani tepleji. Kdyz se zeneme rozpalenou pustinou mijime bandicku tri motorkaru na kroskach, nabalenych jen na lehko. Zjistujeme, ze to jsou frantici a vraceji se z pouste, protoze se jeden z nich zranil. Nic hrozneho, muze ridit, ale ma to narazene a chce si dat oddech, tak jede do Marakkech, kde pocka az se vyblbnou i ostatni. Myslel jsem, ze se k nim pridam a dame nejaky offroad, ale nakonec to nedopadlo a pokracujeme dal k pousti. Cestou jen stavime u vyschleho reciste, kde pod mostem u palmoveho haje zustala trocha vody a vytvorila uzavrene jezirko. Tady odpocivame. Jezirko je plne nejen kristalove ciste vody, ale take ryb a zab. Asi se jim zcvrkava jejich domov a tak se tu ted pekne mackaji. Vubec je nezajima, ze mezi nimi chodim a kdyz mi upadne drobek svaciny, sezene se neuveritelna mela. Jsou chudinky pekne hladove, a tak konci s par kusy sucharu, co nam zbyly jeste z Italie.
O kus dal, par kilometru pred vesnici  Foum Zguid potkavame jeste jednoho motorkare. Ma predelane Suzuki DR600, ze byste ho nepoznali. Je to nemec a ma namireno na jih. Pry ma rok volno, tak pojede 6 mesicu na jih a pak se otoci a pojede zpatky. Taky hustej strelec. Neuveritelne, kolik podivinu tady potkate. :-) Nakonec se k nam prida a pokracujeme spolu dal. Po ceste z nej jeste dostaneme, ze byl 12let v armade a ted ma nejake volno a stale bere vojenskou rentu asi 1400EUR za mesic, takze tady v Africe vlastne cestuje, zatimco doma se mu plni ucet v bance na rozjezd, az se vrati. Je to Airborne Ranger, coz si prekladam jako vysadkar. Tedle kluk asi bude umet prezit kdekoliv. Ma zkusenosti nejen z Afganistanu, ale taky z Konga a Kosova. Kdyz se ho ptam na bojove umeni, co cvici nemecka armada, tak rika ze mix judo a wing tsun, coz je dobra nahodicka, protoze delam neco podobneho. Pry cvicil i s Kernspechtem (hlava Kung-Fu organizace EWTO) na jeho zamku. S timdle typkem bude jeste sranda...
Ve Foum Zguid jeste beru benzin, pred asi 150km presunem po kraji pouste do mesta Tata. Na benzince nikdo neni a tak volame a nakonec se vykutali cernoch a nacepuje mi do nadrze benzin. Vubec, tadle vesnice uz je celkem mixnuta cernochy a fakt citite, ze jste na jihu. Po teto vesnici uz vubec nic neni. Na jih od ni zacina sahara. Jeste jsou tam dve vyschla solna jezera, ale jinak nic. Jedeme po silnici podel jedne Dakarske casovky, ktera se tu kdysi jela. Slunicko pali i pres sileny prasny opar a teplomer na me v jednu chvily vybafne i silenou cislici 39C stupnu. Ted uz je uplne jedno, jestli mate pruduchy v bunde otevrene nebo zavrene, protoze poceni uz nejde zastavit. Palime to asi 120km/h dlouhou rovinou a pak se to stane... Jako by mi nekdo vypnul klicek. Par sekund motor netahne a pak se zas nakopne. Nechapu a trochu se bojim. Zrovna tady asi 50km od jakekoliv civilizace v nejvetsim vedru, jak jsme tu doposud zazili. Stin nikde a tak stavim a resim, co se deje. Je to jasne problem ve spalovani, takze bud to bude ten benzin, co jsem pred chvili natankoval anebo vzduch. S problemy dojedu do jedne vesnice a ve stinu rozebiram moto a cistim vzduchovy filtr, ktery neni nijak vyrazne zaneseny. Pak vyrazim a moto kupodivu jede, uz si myslim, ze mam vyhrano a pak se to stane znovu. Todle neni dobre! Nakonec se dokodrcam do Taty a u benzinky Total zjistuji, ze nejsem sam co natankoval ve Foum Zguid na benzince Afriquia nejake svinstvo. Pry to proste redi, aby si vydelali. Hnus... Todle natankovat a vyrazit do pouste, to taky muze nekoho zabit. :-/ Kdyz z moto vypustim vsechen benzin a natankuju novy, vypada vse nastesti v poradku. Ubytovavame se v kempu, kde zabirame spolecenskou mistnost a ani nerozbalujeme stan. Za barakem nam kvakaji zaby a my jeste debatujeme o vsem moznem. Z nemce se nakonec vyklubal peknej hipik, co svou dymku nenecha moc dlouho prazdnou a tak je opet veselo...

1 komentář:

  1. Hamid reza mirtaheri23 května, 2012

    Your life is the better life style that i,ve already seen!
    It,s so wonderful.

    OdpovědětSmazat