úterý, května 20, 2014

SPECIAL - Mumie v Latinske Americe

Kdyz se rekne mumie, kazdy si hned jiste vybavi Egypt a jeho pyramidy. Vzdyt Egyptani, byli zcela jiste mistri mumifikace! Nebyli vsak jedini, kteri chteli zachovat telo dotycneho na dlouhe veky a poprit tak ono biblicke “Prach si a v prach se obratis.”.

Mumie, na kterou v Jizni Americe opravdu nenarazite.

Sarkofagy obsahujici mumie pobliz Chachapoyas na severu Peru

V Jizni Americe byla cela rada kultur, ktere mumifikaci praktikovaly. Nebyly to pouze Inkove, jako posledni pred-spanelska civilizace, ale take mnohem starsi Paracas (v oblasti Nazca) nebo Chachapoyas v oblasti kolem stejnojmeneho mesta na severu Peru, kde se nasla cela rada mumii ulozenych v sarkofagech pod skalnimi previsy. V teto oblasti je mozne shlednout asi nejvice mumii, hezky vedle sebe pohromade, v mistnim muzeu Leymebamba. Maji jich tam pres 200 kousku.

Muzeum v Leymebamba.



Samotny nalez mumie je pro archeology velkym svatkem. Nejedna se totiz nikdy pouze o “suseneho cloveka”, o kterem dnes dokazou zjistit pohlavi, vek, duvod umrti a dalsi biologicke veci. Dalsi spousta informaci se totiz dokaze take zjistit z predmetu, ktere si sebou dotycny na onen svet nese. Neni jednoduche nalezt samotnou textilii starou stovky ci tisice let. S mumii jde vsak o vec zcela beznou, protoze je pokazde v necem dukladne zabalena. A mimo ceremonialni latky, ve kterych je samotne telo, ma s sebou jeste spoustu vzacnych predmetu, ktere pozustali pridali na posmrtnou cestu.


Mumie nikdy nejsou jen pouha tela.






Kazdy kdo mumifikuje totiz veri v posmrtny zivot a v nutnost zachovat telo v puvodnim stavu. Take veri, ze kdyz pridaji vzacne latky, sperky, zbrane ci keramiku, ze ji bude moci mrtvola na onom svete zurocit a nadale pouzivat. A protoze se vyhradne mumifikuji osoby s dulezitym socialnim postavenim – kralove, slechta ci samani, vzdy maji u sebe spoustu vzacnosti. Tedy pouze v pripade, ze mumii jiz nenavstivili vykradaci hrobek a nenamastili si kapsu prodejem cenosti na cernem trhu.

Jeden z predmetu, pritomnych v hrobu, ktery me osobne nejvice zaskocil, byla pupecni snura! Inkove pry totiz verili v jeji lecive schopnosti. A proto schovavali svym potomkum pupecni snuru pro konzumaci v pripade vazne nemoci v pozdejsim veku. Je jasne, ze po nekolika letech jiz byla zcela jiste bez ucinku, ale pri dnesnich znalostech genetiky a lecby pomoci kmenovych bunek, ktere pupecni snurou do plodu proudi, je tato praktika Inku minimalne zarazejici.
Lebka duleziteho Inka.
A jak se dokaze z mumie zjistit, ze pohrbeny clovek byl vyznamnou osobnosti? Vetsinou uz jen z prilozenych predmetu, kde je v Latinske Americe vyrazne zastoupeno zlato ci stribro, je vetsinou jasne, ze to nebyl zadny chudak. Ale nejen to. Napriklad kralove Inku upravovali sve potomstvo v prvnich letech tim, ze protahovali hlavu umistenim pevneho pasku kolem hlavy tak, ze s rustem lebku protahoval. Vy, kdo jste videli film “Lebkouni”, pak mate zcela jasnou predstavu. Diky teto anomalii bylo tehdy vsem jasne, kdyz videli dulezitou osobnost.


Darky na posmrtnou cestu. Sosky, keramika, hracky.
Rekonstrukce pribehu mumie je vzdy z vice nez poloviny cista fikce, zalozena na par konkretnich vecech nalezenych u mumie, mistu a rozboru tela. Je tu vsak jedna, jejiz pribeh ma konkretnejsi obrysy. Jeji jmeno je Juanita a jedna se o divku, ktera byla mumifikovana ve veku pouhych 12let. Samotny nalez teto mumie je obrovskou shodou nahod a okolnosti a proto ho s Vami budu sdilet...
Peruansky horolezec z mesta Arequipa v roce 1992 vedl vypravu na vrcholek sopky Nevado Ampato (6310m), kdyz pobliz zamrzleho vrcholku nalezl podivne drevne ostatky, vypadajici jako zbytky pohrebniho mista. Pozdeji presvedcil jednoho americkeho horolezce a archeloga Johana Reinharda aby s nim vylezl na vrcholek a prozkoumal toto misto vice dukladne. O par let pozdeji, v zari roku 1995, byli pripraveni na vystup. Jenze nic neni nahoda a par dni pred expedici sopka explodovala a misto ledu byl vrcholek pokryt pouze sopecnym popelem. To umoznilo, ze na vrcholku okamzite nasli sosku a dalsi dary kolem obetniho mista. Nejdrive zde nebyly zadne viditelne stopy po tele, ale protoze chytre svalili par kamenu ze srazu a sledovali jejich cestu, dokazali najit telo Incke divky, ktera se po explozi sesunula nize do vnitrniho krateru.

Juanita
Juanita byla diky ledovym teplotam na vrcholku sopky zakonzervovana po dobu dlouhych 500let. Jeji oblicej byl vsak po explozi a sesuvu jiz par dni rozbaleny a tak ho castecne ponicilo slunce. Zbytek tela vsak zustal zachovan v puvodnim neporusenem obalu. Byt tam Juanita jeste par dni, nezbylo by vsak z jejiho tela, diky prudkemu slunci, zhola nic. Jake stesti, ze byla objevena! Archelogove opatrne snaseli jeji telo nize po dobu nekolika dni. Po te ho zakonzervovali a zapocali zkoumani. Z protazeneho tvaru lebky bylo jasne, ze se jednalo o dceru krale.

Nevado Ampato
Inkove uctivaly hory jako bohy, kteri stvorili vse kolem. Objevila-li se erupce sopky nebo zemetreseni, bylo to jasne znameni bohu, ze se jim neco nelibi. Proto mela byt Juanita obetovana prave zde, kde byla bohum nejblize. Cely zivot byla pripravovana na to, ze bude jednoho dne obetovana a tesila se na to. Bylo ji totiz vstepovano, ze od chvile, kdy se na vrcholu hory odevzda bohum, se stane jeji zivot vecnym a bude sledovat vsechny sve blizke z ptaciho pohledu. V jednom meli pravdu, jeji zivotni pribeh a jeji telo, bylo uchovano na veky. Ono odevzdani bohum vsak nebylo tak jednoduche.
Ucastnici obradu museli nejprve ujit zhruba 500km dlouhy pochod od jezera Titicaca, ktery trval nekolik mesicu. Potom je cekal narocny vystup na vrchol sopky. Vyslap na vrchol sestitisicovky? S vybavenim z roku kolem 1500?! To znamena, ze Inkove byly pravdepodobne jedni z prvnich vysokohorskych horolezcu a jeste si to sem vyslapnuli s 12letou divkou? Tak to je uctyhodny vykon! Jak to tedy dokazali? I to se da celkem dobre zrekonstruovat. Na upati hory se totiz naslo i puvodni “horolezecke” vybaveni. Napriklad desitky paru bot, ktere lezci stridali postupne s tim, jak se opotrebovavaly. Ty byly specialne upravene, aby izolovaly i zvladaly chuzi po kameni. Obleceni z alpaky dodavalo teplo a v keramickych nadobach si tahnuli vysokoenergeticke napoje ze zrni a kukurice. Ale to neni vse. Samozrejme nesmime zapomenou na koku! Bez techto listku by ani Inkove nezvladnuli tak narocny pochod, nasledovany vyslapem s obrovskym prevysenim. Koka totiz i dnes pomaha zvladnout vyskove rozdily mistnim obyvatelum a je tedy jasne, ze tato posvatna rostlina pomohla i tehdy.
Ptate se, co se tedy stalo s divkou, ktera se pote mela vznaset jako kondor nad hlavami jejich blizkych? Kdyz dorazili na vrchol, uz se ji motala hlava diky nedostatku vzduchu. To bylo zcela jiste vysvetlovano blizkou pritomnosti bohum. Pote se pripravil ritual a divce byl podan silny alkoholicky napoj z cerne kukurice “chicha”. To ji oblbnulo jeste vice a stala se jednoduchou koristi pro samana, ktery ji zezadu prastil tupym predmetem do hlavy a ukoncil tak jeji cestu na tomto svete. Toto je zrejme z fraktury v zadni casti lebky. Ani bohove uz potom nemohli Juanitu zachranit a obet tak byla dokoncena. Pak uz nezbyvalo, nez divku mumifikovat a ulozit do loze, umisteneho vysoko nad nami. Tam spala s bohy a pozorovala z vysky deni nize, az do doby, nez ji o 500let pozdeji objevil Johan Reinhard a dal ji nove jmeno, Juanita…

Pro zajmce o seznameni, kteri by radi Juanitu potkali osobne se nabizi moznost ve meste Arequipa v muzeu, ktere je venovano pouze ji.


1 komentář:

  1. Tady je krasne videt jak funguji media.... z Juanity, Incke princezny obetovane bohum a peclive mumifikovane v poloze lotosoveho kvetu, udelali divku, ktera pravděpodobně zabloudila v horách ;-))))

    http://crazymax.cz/nejstarsi-clovek-na-svete-objevili-divku-ktera-byla-zmrazena-celych-500-let/

    OdpovědětSmazat