středa, června 04, 2014

Special – Jak to bylo s Inky

Dalsim cilem nasi cesty jak jiz psala Pajka, je pevnost Kuelap. Ale jeste nez se dostane do teto citadely, starsi i vyznamnejsi nez-li Machu Pichu, cekaji nas jeste dve zastavky. Ta prvni, pro nas kratka, nas donuti zamyslet se nad tim, co vse jsme v Peru slyseli o incke kulture. Zastavujeme se totiz na namesti ve meste Cajamarca, kde to vsechno zacalo, tedy respektive zacal jejich konec...
Jihoamericky kontinent zazil mnoho vzestupu a padu civilizaci, jeste predtim, nez se tu v roce 1532 vylodil Francisco Pizarro a zapocal zmenu latinske ameriky do podoby, v jake ji zname dnes. Zmena zpusobena Spanely vsak byla nejvetsi, nejdramatictejsi a znamenala kompletni obrat ve vnimani sveta, zmenu nabozenskych hodnot i tradic a v neposledni rade i zmenu ci zanik mistnich civilizaci a jazyku.
Podle povesti Inkove vzesli z deti slunce – syna Manco Capac a jeho sestry Mama Ocllo. Ti se zjevili z jezera Titicaca leziciho na hranicich dnesniho Peru a Bolivie. Pote zalozili prvni osidleni v oblasti kolem dnesniho Cuzca. Bylo to nekdy ve 12tem stoleti a pocatky jejich civilizace byly dosti nevyznamne. Vetsiho rozmachu se dockaly az na pocatku 15teho stoleti, kdy devaty kral Inku – Yupanqui ubranil Cuzco proti lidu Chanka ze severu. Po jeho vitezstvi se nechal prejmenovat na Pachacutec (reformator zeme). Pod jeho vladou se Inkove rozrostli z drobne regionalni civilizace az do velkeho imperia. Pocet obyvatel se zvedl az na 10milionu lidi a zeme Inku byla o neco vetsi nez-li dnesni Peru. To nejzajimavejsi je, ze puvodnich Inku pritom nebylo nikdy vice nez 100tisic! Pachacutec dal Cuzcu tvar pumy a vybudoval velike monumenty jako pevnost Sacsaywaman ci nedaleke Ollantaytambo a pravedepodobne i Machu Picchu. Za jeho vlady se take dramaticky zlepsila infrastruktura a rozvinul se terasovy zpusob zemedelstvi.


Dalsi z dulezitych Inckych kralu byl Huayna Capac, ktery zapocal vladu v roce 1493 a mel pod sebou imperium jiz mnohem vetsich rozmeru. K oblastem Peru se na severu pridaly oblasti dnesniho Ekvadoru i cast Kolumbie. Na jihu pak rise sahala pres Bolivi az do Argentiny a Chile. Cele imperium tak dosahovalo obrovskych rozmeru. Velikosti presahovalo Risi Rimskou za vlady cisare Julia Cesara. V te dobe, byli Inkove ta nejpokrocilejsi civilizace na americkem kontinente. Meli jedno z nejrozvinutejsich zemedelstvi, protoze pracovali s ruznymi mikro-klimaty a zkouseli vselijake geneticke pokusy s krizenim rostlin, coz vedlo k produkci nejkvalitnejcich semen na svete. Byli to zkuseni astrologove, kteri dokazali predpovidat pocasi nejen na dny dopredu, ale presne vedeli, kdy je slunovrat nebo dalsi dulezite okamziky v roce. To take dost pomahalo zemedelstvi. Vedeli take dopredu, kdy prijde El Nino, ktery jednou za 5-6 let zmeni kompletne klimaticke podminky v Andach. Byly to fantasticti astrologove a jako jedini nemeli souhvezdi pouze svetla (z hvezd), ale take tmava, ktere byla tvorena tmavsimi castmi mlecne drahy (viz obrazek dole). Byli to uzasni stavitele a staveli budovy, ktere dodnes ustoji i ta nejvetsi zemetreseni. Staveli cesty napric celym kontinentem, ktere spojovaly pouste na pobrezi, velehory i amazonsky prales. O uzasne keramice, textilich a metalurgii asi netreba se ani zminovat. I pres to vsecho, si udrzovali velice blizky vztah s prirodou, ve ktere zili a uctivali ji. Inkove byly proste jedna z nejuzasnejsich civilizaci v cele historii lidstva. Civilizace, ktera dokazala dosahnout neuveritelneho rozmachu za pouhych 100let (1425-1525).


Buhvi, jak by rise Inku vypadala, kdyby Krystov Kolumbus objevil Ameriku treba az o sto let pozdeji. Shoda okolnosti vsak vedla k jejich rychlemu zaniku. Vladu Huayna Capac zkratil v roce 1525 mor, ktery se spolu s dalsimi evropskymi nemocemi, jako plane nestovice, siril velice rychle. Diky tomu na uzemi Peru umirali tisice puvodnich obyvatel jeste predtim, nez sem vubec Spanele ze severu dosli. A protoze nikdo nebyl pripraven na rychlou smrt krale, nebylo zcela jasne, ktery z jeho synu by mel prevezmout vladu nad celou risi. To zpusobilo obcanskou valku, kde proti sobe stali dve Incke armady. Na severu pod taktovkou syna narozeneho v Quitu se jmenem Atahualpa. A na jihu syn se jmenem Huascar, ktery vladl v Cuzcu a jiznim armadam. Atahualpa ze severu nakonec v kvetnu roku 1532 vyhral a zdalo se, ze bude Inkum vladnout po dalsi leta . Jenze uz pouhych pet mesicu na to prisli Spanele. A protoze trileta obcanska valka ponechala svou krutosti horkost vuci Inkum v kmenech po celych Andach, mohli Spanele vyuzit diplomacie a premluvit na svou stranu spoustu puvodnich obyvatel.
Kdyz se Francisco Pizarro vylodil roku 1528 na severu Peru, byl velkoryse privitan mistnim lidem. Spanelum dali cerstve maso, ryby, ovoce i cicu [pivo z kukurice]. Vsichni byli dost zaskoceni bohatosti mistnich na stribro a zlato a tak se brzy obratili do Spanelska, zadat kralovskou podporu na mnohem vetsi expedici. Zpatky byly jiz v roce 1532 s lodi nalozenou zbranemi, konmi a otroky. Spanele citali pouhych 168 muzu. Kdyz se ale vratili, vypadalo vse uplne jinak. Vesnice byla zdevastovana nejen epidemii, kterou sem Evropane predtim zatahli, ale take obcanskou valkou Inku. Zrovna tou dobou byl kral Atahualpa na sve ceste na Jih do Cuzca, aby zde usedl na svuj cerstve dobity trun. Pizarro si brzy uvedomil, v jakem stavu je cela zeme a vydal se za Atahualpou nabidnout mu spojenectvi a vyridit pozdravy od spanelskeho krale.




Kdyz Spanele dorazili 15.11.1532 do mesta Cajamarca, nasli ho naprosto opustene. Vetsina obyvatel byla totiz s kralem Atahualpou v nedalekych termalnich pramenech. Tu noc se Spanele moc nevyspali, protoze jim bylo jasne, ze pobliz je Incka armada citajici 40-80tisic muzu. I pres to, na druhy den prilakali Atahualpu na namesti s tim, ze mu chteji vzdat hold. Novy kral, namysleny diky nedavnym vitezstvim, ponechal vetsinu jeho armady pred mestem a vydal se za Spanely pouze se svou nejvyssi slechtou a 6000 muzi, vyzbrojenymi sekerami a praky. Na namesti na nej uz cekal mnich Vicente de Valverde, ktery se pokusil vysvetlit svou pozici jako muze, ktereho posila Buh. Hned potom predal Inkovi posvatnou Bibli. V ten moment mel Atahualpa udajne knihu vzit a mrstit s ni o zem. To mnichovi stacilo ke spusteni dohodnuteho signalu a spanelsky utok zapocal.
Meli sice jen 168muzu, ale bojovym vybavenim byly o nekolik staleti jinde. Dela vystrelila a kavalerie vyjela. Mistni lide byli naprosto zdeseni tim, co videli. Tedy spise tim, co predtim nikdy nevideli. Hlasite rany, kour a pach strelneho prachu a mezi tim vsim Spanele v plne kovove zbroji na konich. Ted se zastavte a predstavte si jak se asi citili… Predstavte si, ze nejvetsi zvire, ktere jste kdy videli je lama, ktera mozna odnese dva pytle brambor, ale tezko na ni nekam dojedete. Predstavte si, ze mate v ruce malou sekyrku nebo prak a proti vam stoji po zuby ozrbrojeny rytir spanelske kolonizacni armady… I pres obrovskou pocetni prevahu Inku se proste nedalo vyhrat. Byla to jatka. Spanele pouze ze sedla mavali svymi dlouhymi a ostrymi meci a Inkove umirali jeden po druhem jako po mavnuti kouzelnym proutkem. Behem par hodin zabila hrstka Spanelu 7000 mistnich lidi a od te doby byli Spanele nazyvany dobyvateli.


Co nasledovalo, je mozna ale jeste zajimavejsi. Atahualpa totiz nebyl zabit, ale zajat. A brzy mu doslo, jak moc Spanele touzi po zlate a stribru a proto jim nabidl, ze za sve vykoupeni necha naplnit velikou mistnost zlatem a doda k tomu take dvakrat tolik stribra. Nebylo lehke dodat 6 tun zlata a 12 tun stribra. Nebylo to lehke ani pro bohate Inky. Navic jim to dle historek Spanele ztezovali tim, ze po nocich zlato z velke mistnosti kradli, a ve skutecnosti ho museli donest mnohem vice, nez bylo slibeno. V dnesnich cenach by hondota teto mistnosti mela hodnotu kolem 1.5 miliardy korun. Ale to pocitame ciste surove zlato v cihlach. Hodnota umelecka, pred pretavenim zlatych sosek a predmetu se vycislit uz nikdy neda.


Atahualpovi brzy pote doslo, ze nebude jentak propusten a tak poslal zpravy do Quita, aby ho prisli zachranit jeho spojenci. Spanele zpanikarili a dali Atahualpu popravit. Na hlavnim namesti v Cajamarce mel byt 26.7.1533 upalen, ale protoze v posledni hodine prijal babtismus, byl mu zmirnen trest “jen” na smrt obesenim. Pote Spanele nechali zborit kompletne celou Cajamarcu a kameny ze staveb pouzili na vybudovani kolonialnich domu a kostelu.
I pres mnoho pokusu o prevrat, se Inkove z teto udalosti nikdy nevzpamatovali. Spanele navic kazdy takovy pokus tvrde potrestali. At uz vyvrazdovanim puvodniho obyvatelstva, ktere smrsklo populaci z 10ti milionu na 600tisic, nebo soustavnym vykradanim hrobu, nicenim pamatek, budov ci dalsich odkazu na puvodni civilizaci. Zapocla kolonizace, ve jmenu Boha…


Žádné komentáře:

Okomentovat