Preprava motorky bylo asi nejvetsi dilema pred cestou i na jejim pocatku v Chile. Cela cesta vlastne zacala v me praci, v jedne ze zasedacek, kam na dalsi schuzku prisli lide ze spolecnosti TopTrans a me pri jejim prubehu napadlo, optat se na kontakt na nekoho, kdo mi pomuze s prepravou motorky na jiny kontinent. Jizni Amerika byl vzdy muj sen a dovolena tam s motorkou mi znelo v usich jako pohadka na dobrou noc. Po par tydnech jsem mel cenu - 12.500Kc bez DPH za dopravu jednim smerem. To je fantasticke, pomyslel jsem si a zacal jsem osnovat vysnenou cestu.
Dalsi kroky vedly k tomu, ze najednou to nebylo pouze 12.500Kc, ale take dalsich 12tisic za zabaleni, a poplatky na druhe strane za vylodeni a pristav, ktere podle mnoha blogu mohly byt dokonce dvakrat vyssi nez preprava samotna. Znacne se to komplikovalo a ja v prvni rade resil, kam motorku poslat. Zprava od cloveka z Buenos Aires o poplatcich ve vysi 25tisic a k tomu tyden casu na proces dostatni motorky z bedny pres celniky do Argentiny me hodne vyplasila. Jina zprava o cestovateli, jez cekal na motorku mesice v Rio De Janeiro, neznela take moc dobre, a tak jsem se nakonec rozhodl, ze motorku poslu do Chile, kam ji jiz posilal znamy motorkar Remus. Rikal, ze dal pouze 300dolaru za 3 dny uskladneni, nez si vyzvedl motorku a samotny proces absolvoval za jediny den.
Je rozhodnuto jedeme do Chile! Letenky sice staly o par tisic vice, nez do Ria ci Buenos Aires, ale ta jistota na druhe strane, byla pro me moc dulezita. Pisu do TopTransu, ze uz mam letenky v online kosiku a oni mi po dvou dnech napsali, ze vlastne v Chile nemaji agenta a neposlou to tam... Zajimave zjisteni, asi po roce dopisovani, kdy nic nebyl problem. Najednou to neslo ani do Ria a do BA platit 25k jsem opravdu nechtel. Takze jina spolecnost! Nakonec jsem skoncil u Cargo-Partner, kde vse zaridili obratem a nakonec jsem se dostal na finalni cenu 28tisic s DPH, vcetne dopravy bedny z Liberce, pojisteni a veskere poplatky na druhe strane. Dostal jsem kontakt na agenta, ktery mi se vsim pomuze a tak jsem byl velice klidny. Pak uz stacilo zaridit karnet - splatit zalohu 25tisic a za samotny dokument o 25listech [pro moznost prekroceni hranice] zaplatit asi 2500kc.
A situace po priletu na druhe strane?
Druhy den po pristani moto volam Agentovi, ktery nemuze najit cislo zasilky. Kazdopadne tvrdi, ze lod jmenem Liverpool Express, kde mela byt motorka, uz dorazila. At pry zavolam druhy den... Druhy den uz je vse jasne, moto dorazila a je v terminalu Texval. Staci pry poslat 190tisic pessos (asi 7.5tisic) a muzu si ji vyzvednout. To me nakrklo, preci jsem vse jiz platil... par mailu a telefonatu a potvrdili si zaplaceni predem s CargoPartner. U agenta dostavam nakonec dokument se kterym mam vyzvednout motorku. Jeste predani instrukci Ricardovi, ktery je tam s nami a celym procesem nas nakonec provadi, namisto zaplaceneho agenta. Bez nej bych byl nahrany...
Jedeme na prvni urad ve meste a tam po ukazani karnetu zjistujeme, ze nepotrebujeme dokumenty o docasnem importu. Ricardo musi do prace a my tak jedeme zpatky domu, nakupovat a absolvujeme sedanek u pizzerie s Kanadany (viz jiny prispevek). Ricardo dorazi par minut pred ctvrtou a rika, ze jeste zkusime vyzvednout tu moto. Me to prijde jako ulet, protoze neni moc casu, ale on se vubec niceho neboji. Terminal je kousek od jeho domu, tak proc to nezkusit.
Na brane fasujeme helmy a parkujeme mezi kontejnery a kamiony a hura k urednikum. Pripadame si jak pinpong, ve kterem se orientuje pouze Ricardo. Nic mi nepreklada a pouze za nim chodim se vsemi temi papiry. Jsem nesvuj a stale se snazim poukazat, ze za hodinu nas odtamtud vyhodi, protoze se terminal zavira a rozebrat bednu a slozit moto bude minimalne na 2 hodiny. A nechat tam rozebranou motorku se vsema vecma mimo bednu, to teda ne! Nicmene Ricardo je nezastavitelny a beha od okenka k okenku pres cely areal. Pripadame si jak pingpongove micky mezi palkami dvou cinskych reprezentatu. :-)
Uz vidim bednu! Pomalu ji veze vysokozdvizny vozik a predklada ji pres nas. Pak dostane razitko a veze ji ven, at ji muzeme vybalit! COZZE!?!?! Az po dovezeni na misto si vsimam strany bedny, ktera byla celou dobu mimo muj dohled. Je pekne zmuchlana!
Dost se bojim, co bude uvnitr (a co nebude), protoze veci byly kolem motorky dost natesno a todle muze znamenat velike problemy.
Rychle rozebiram celou bednu pomoci goly, kterou jsem si privezl a Ricardo mezitim beha po dalsich urednicich. Nastesti je to ta spravna strana! Tadle jedina - zepredu motorky - mela trochu mista na pripadne pomuchlani. Nic nechybi ani neni poskrabane nebo znicene. Super!!!
Postupne skladam moto a pak dorazi celni urednice. Vetsi pohodarku jste nevideli, chce ukazat, kde je logo BMW a pak at ji pry prectu VIN. Sama by se asi ani neohla tak to neresi a dava mi razitko. Tak takovou pohodu jsem necekal! Karnet dost pomohl, ale pani si s tim hlavu nelamala. Mrkla do napovedy co s tim, a vyplnila svou spodni cast, kterou si mela odtrhnout, ale nedala mi razitka do meho ustrizku. To jsem zjistil, az druhy den a musel se kvuli tomu vracet. Karnet slouzi jako pojistka, abyste nedovezli nekam moto a pak ho neprodali bez prislusneho procleni. Proto se plati zaloha, ktera je dnes v CR 25tisic, coz je zanedbatelne s okolnimi staty. Pred 3 lety byvala dokonce jen 6itisic, coz je dost ulet, kdyz je to zaloha proti podvodum na clu ve vyskach desitek ci stovek tisic. Nicmene staci jedno spatne nebo chybejici razitko urednika a prijdete o zalohu. Kdyz ho ztratite, tak samozrejme taky.
Boj s uredniky stale pokracuje... jeste nemam motorku venku. A chybeji mi dve okenka, kam se vrham sam bez Ricarda a vubec nevim, co po me chteji. Nakonec z nich vypadne uctenka na 180tisic pesos (cca 7tisic Kc). To vse preci ma byt zaplacene!!! Jdu za Ricardem a prosim ho, aby zavolal agentovi a vse doresil. Agent tvrdi, ze toto jsou jine poplatky, nez ty predtim a ze musim zaplatit. Vzhledem k tomu, ze terminal se uzavre za pul hodiny, mi ani nic jineho nezbyva a protoze, jsem nebyl na placeni pripraveny, davam dohromady pulku v dolarech. Kluci za prepazkou mi dokonce vraci podle aktualniho kurzu a nechteji nic pro sebe. To se na hranicich moc nevidi!
Slunce skoro zapada a urednici odchazeji domu. Za deset minut to tu zavrou... Moto je ted slozena, razitka jsou na vsech mistech. Je cas vyrazit! Jeste stesti, ze Ricardo prijel svym vozem a muze odvezt vsechny kufry, batohy a kramy co byly v bedne s motorkou. Byt tu pesmo, tak jeste alespon hodinu pridelavam topcase a prerovnavam veci, aby se to na moto veslo.
Pidi je pripravena a s Pajkou absolvujeme prvni kilometry spolecne... co nas asi ceka?
Žádné komentáře:
Okomentovat